Hnutí Kompresionistů v Čechách.
2. Salon Kompresionistů vystavuje namátkou vybraná díla výtvarníků Josefa Achrera, Jaroslava Štědry, Luboše Macháně, Jiřího Peci, Jiřího Holka a Pavla Hokynka. Umělců, kteří poskytli dobrovolný vzorek obrazů, soch, tapiserií a fotografií tvořících výtvarný rámec k představení aktuálně se vyvíjejícího hnutí KOMPRESIONISMU.
Kompresionismus je neohraničené hnutí reagující citlivě, nejasně a s nepochopením na současný multimediální svět, ve kterém se překrývá pro jedince již nezpracovatelné množství dat a informací ze všech oborů, tvořících v každé lidské individualitě nutně naprosto jiný celek. Kompresionismus v umění latentně existoval v celé historii, dnes jde skrze celou škálu současných uměleckých disciplín. V březnu 2002 zazněl na 1. Salonu Kompresionistů , konaném v Nové Síni v Praze , manifest z pera básníků Rudolfa Matyse a Jana Halase. Původní kompresivní báseň Rudolfa Matyse tehdy nezapomenutelně zadeklamoval herec Bořivoj Navrátil. Tato "původní", kompilační, avšak jedinečná báseň, je jako jedinečný originál sestavena z úryvků textů patnácti českých básníků vpravdě národních. Režisér Vlado Rusko natočil pro Český rozhlas zvukovou podobu tohoto komprimovaného básnického klenotu pod názvem Kopmpresor v podání Alfréda Strejčka. Český rozhlas tento pořad společně s manifestem odvysílal mimo jiné také už na Silvestra 2001.
V Nové síni v Praze se na podzim 2003 konala první Forbína Kompresionistů, na které kromě manifestu zazněla také báseň autorů Erbena, Kainara a Matyse : Vodník, kterou přednesli herci - kompresionisté Bořivoj Navrátil a Zdena Seifertová. Na Forbíně diváci - posluchači - aktéři, mohli slyšet (resp. nemohli neslyšet) pravou kompresivní hudbu ve vynikajícím "živém " podání akuzmatického seskupení 4 Dimensions, skupiny, která nikdy nehraje živě.
Výtvarná díla umělců Achrera, Štědry, Macháně, Peci a Hokynka doplnily též instalace završené živým zvukovým obrazem harmonikáře z ulice, modelu fotografie Pavla Hokynka k dílu Harmonikář. V té době byla také výtvarná díla poprvé teoreticky - kompresiveně - kunsthistoricky stlačena Claudine Končinskou a byl položen základní kámen další vrstvě ismů nového tisíciletí. Umění jako důležitý intuitivní prostředník v mezilidské komunikaci prodělává v současné době rychlých komunikací a fragmentálních znalostí zatěžkávací kompresivní zkoušku. Současná počítačová epocha rychlých informací soustředila všechny historické souvislosti pod kapotu miniaturního stroje. Člověk předal velení nad eliminací faktů potřebných pro stavbu dalších dílčích syntéz elektronické krabici. Přibývá "rychlých znalostí" , rychlé orientace, rychlého heslovitého vzdělání. Kybernetika seřadila historické -ismy do několika odstavců na jedné graficky přehledné a esteticky pohodlné webové stránce.
Proto každý kompresionista bděle hlídá fragmentální vědeckou sféru a zasahuje rychle a intuitivně vlastními syntetickými seskupeními dílčích uměleckých fragmentů dosud nevídaných a neslýchaných uměleckých tvarů.
Proto je svolán v zájmu zachování zdravého rozumu další kompresionistický salon, v pořadí již druhý, do Olomouce do galerie G v červnu 2004. Pod heslem : " Vzhůru ke společnému přátelskému neporozumění" pokračuje přehlídka horce aktuálních výtvarných, slovesných i hudebních kompresionistických prací jako dialog s divákem 21. století.
Claudine Končinská
V Praze, 8. května 2004
Kompresionismus je neohraničené hnutí reagující citlivě, nejasně a s nepochopením na současný multimediální svět, ve kterém se překrývá pro jedince již nezpracovatelné množství dat a informací ze všech oborů, tvořících v každé lidské individualitě nutně naprosto jiný celek. Kompresionismus v umění latentně existoval v celé historii, dnes jde skrze celou škálu současných uměleckých disciplín. V březnu 2002 zazněl na 1. Salonu Kompresionistů , konaném v Nové Síni v Praze , manifest z pera básníků Rudolfa Matyse a Jana Halase. Původní kompresivní báseň Rudolfa Matyse tehdy nezapomenutelně zadeklamoval herec Bořivoj Navrátil. Tato "původní", kompilační, avšak jedinečná báseň, je jako jedinečný originál sestavena z úryvků textů patnácti českých básníků vpravdě národních. Režisér Vlado Rusko natočil pro Český rozhlas zvukovou podobu tohoto komprimovaného básnického klenotu pod názvem Kopmpresor v podání Alfréda Strejčka. Český rozhlas tento pořad společně s manifestem odvysílal mimo jiné také už na Silvestra 2001.
V Nové síni v Praze se na podzim 2003 konala první Forbína Kompresionistů, na které kromě manifestu zazněla také báseň autorů Erbena, Kainara a Matyse : Vodník, kterou přednesli herci - kompresionisté Bořivoj Navrátil a Zdena Seifertová. Na Forbíně diváci - posluchači - aktéři, mohli slyšet (resp. nemohli neslyšet) pravou kompresivní hudbu ve vynikajícím "živém " podání akuzmatického seskupení 4 Dimensions, skupiny, která nikdy nehraje živě.
Výtvarná díla umělců Achrera, Štědry, Macháně, Peci a Hokynka doplnily též instalace završené živým zvukovým obrazem harmonikáře z ulice, modelu fotografie Pavla Hokynka k dílu Harmonikář. V té době byla také výtvarná díla poprvé teoreticky - kompresiveně - kunsthistoricky stlačena Claudine Končinskou a byl položen základní kámen další vrstvě ismů nového tisíciletí. Umění jako důležitý intuitivní prostředník v mezilidské komunikaci prodělává v současné době rychlých komunikací a fragmentálních znalostí zatěžkávací kompresivní zkoušku. Současná počítačová epocha rychlých informací soustředila všechny historické souvislosti pod kapotu miniaturního stroje. Člověk předal velení nad eliminací faktů potřebných pro stavbu dalších dílčích syntéz elektronické krabici. Přibývá "rychlých znalostí" , rychlé orientace, rychlého heslovitého vzdělání. Kybernetika seřadila historické -ismy do několika odstavců na jedné graficky přehledné a esteticky pohodlné webové stránce.
Proto každý kompresionista bděle hlídá fragmentální vědeckou sféru a zasahuje rychle a intuitivně vlastními syntetickými seskupeními dílčích uměleckých fragmentů dosud nevídaných a neslýchaných uměleckých tvarů.
Proto je svolán v zájmu zachování zdravého rozumu další kompresionistický salon, v pořadí již druhý, do Olomouce do galerie G v červnu 2004. Pod heslem : " Vzhůru ke společnému přátelskému neporozumění" pokračuje přehlídka horce aktuálních výtvarných, slovesných i hudebních kompresionistických prací jako dialog s divákem 21. století.
Claudine Končinská
V Praze, 8. května 2004